Paroubek a královna Koloběžka

Ministr „nepolitické“ vlády „nestranický odborník“ Martin Pecina míří na kandidátku ČSSD. Pražští socialisté Pecinovu kandidaturu na pozici lídra v hlavním městě schválili včera, zítra má vše ještě posvětit ÚVV ČSSD. Jiří Paroubek tak porušil další z politických dohod. A premiér Fischer vytáhl z rukávu další ze svých nemastných neslaných prohlášení. Vláda tak již delší dobu praktikuje strategii, „kdo nic nedělá, nic nezkazí“.

www.ateo.cz

Nemá asi smysl znovu omílat a rozebírat chování Jiřího Paroubka, je totiž všeobecně známé. Pan Paroubek se zkrátka rozhodl přestat dodržovat jakékoli dohody. Voličům to dle předvolebních průzkumů moc nevadí. Uvidíme, jak jim to bude vadit po volbách, až Paroubek poruší dohodu s voliči a nesplní své sliby. Peníze na ně totiž nejsou a přiznávají to i přední činovníci strany jako Zdeněk Škromach, či Jan Mládek. Paroubek se prozatím drží špidlovského „zdroje jsou“, aby se po volbách přesunul ke špidlovskému „situace se změnila“. To, co mě na tomto místě zajímá je premiér Fischer.

Fisecherovi kandidatura ministra vnitra nevadí, chce jenom, aby jeho resort, zůstal stranou politiky, respektive aby se choval apoliticky a zůstal stranou volební kampaně. Fischer si Pecinu evidentně plete s královnou Koloběžkou. Ani nahá, ani oblečená, ani politik, ani úředník, lídr kandidátky, ale bez volební kampaně a politiky. Prakticky je to nemožné, ale zní to dobře. Aby Pecina uspokojil Fischera, musel by se nechat naklonovat, bohužel pro něj klonování česká legislativa neumožňuje.

Co? Anebo kolik premiér dostal za chování tak servilní vůči ČSSD? Pokud svou odměnu nezískal ihned, pak odpověď bohužel asi nikdy nezjistíme. Bude-li po volbách vládnout Paroubek, lze předpokládat, že se na Fischera vykašle, již delší dobu totiž dokazuje, že sliby pro něj nic neznamenají. Taky je možné, že premiér jedná ze strachu, aby v případě vítězství ČSSD mohl alespoň zůstat šéfem ČSÚ (křeslo předsedy ČSÚ totiž nikdy formálně neopustil).

Důležité je jedno, vládu nelze již déle považovat za nestranickou, za vládu odborníků. Dva její členové se totiž aktivně zapojili do snahy kandidovat do Poslanecké sněmovny za ČSSD. Pecinovi to vyšlo. Kohouta se Paroubkovi spolustraníkům vnutit nepodařilo. Každopádně oba by měli z vlády letět. To bychom ale museli mít premiéra, který má odvahu, chuť a vůli bít se za charakter svůj a své vlády.