Michálek, rytíř na bílém koni?
MF DNES
Představte si, že máte doma nastrčené štěnice, na jejichž druhém konci sedí Vám neznámý člověk a pečlivě poslouchá a zaznamenává, co říkáte včetně těch nejsoukromějších a nejintimnějších rozhovorů s Vašimi blízkými. Představte si, totéž v případě Vašeho telefonu, Vašeho emailu a textových zpráv. Představte si, že každé Vaše slovo nahrává Váš kolega v práci. A teď si představte, že onen člověk, který Vás takhle špicluje, není žádný neznámý, téměř bezejmenný cizinec, ale Váš blízký spolupracovník, člověk, v něhož máte důvěru.
A teď si představte, že by to dělal naprosto každý. Odposlech do každého saka, do každé rodiny, pod každý stůl. Co tím vznikne? Atmosféra nedůvěry, atmosféra strachu. Atmosféra, ze které se mi chce zvracet. Něco podobného jsme v naší zemi již několikrát zažili. Doby, kdy člověk nemohl věřit nikomu, doby masového udavačství spojeného s komunistickým a nacistickým totalitním režimem jsou však dnes již naštěstí pryč. Buďme za to rádi a dělejme vše pro to, aby se již nevrátily.
Ano odposlechy a tajně pořízené nahrávky mohou vést k odhalení závažné trestné činnosti. Ale za jakou cenu? Za cenu brutálního narušení soukromí. To může být v mnohých případech ospravedlnitelné. A právě proto upravuje podmínky pro používání operativní techniky zákon a její nasazování není ponecháno libovůli policistů, ale je vázáno na součinnost se soudem.
Žijeme v právním státě a ne na divokém západě. Míra ušlechtilosti věcí je subjektivní, pravidla však, aby měla smysl, musí být univerzální. Právě proto máme zákony. Sebeušlechtilejší čin nás tak nezplnomocňuje k porušování zákona. Právě o opaku, je však asi přesvědčen Libor Michálek, jak říká jeho někdejší kolega a přítel Tomáš Polák: „Pokud už je o něčem přesvědčen, že se odehrálo přesně podle jeho představ, jeho – možná přemrštěný – cit pro spravedlnost mu bude velet, aby za tím šel bez ohledu na následky. To je správné. Co není správné, je, že to udělá i v případě, když to celé nemá prokazatelný základ.“ A na jiném místě pak: „Když subjektivně nabude dojmu, že má pravdu, tak má tendence být neloajální jak ke svým nadřízeným, tak k instituci, v níž pracuje, ať jeho dojmy odpovídají realitě, nebo ne.“ (Viz. Reflex č. 52)
Kdyby se ale každý choval jako pan Michálek, tak bychom to velice snadno a rychle dopracovali do stavu, kdy se budeme navzájem střílet na ulicích. Měl-li Libor Michálek informace o korupci na jím řízeném, zdůrazňuji jím řízeném, fondu měl se neprodleně obrátit na policii. To by udělal právě rytíř na bílém koni, za kterého nám Michálka vydávají média.
Michálek však na místo toho začal fízlovat své spolupracovníky. A nahrával je několik měsíců. Pan Michálek tak žádným rytířem na bílém koni není, je maximálně laciným rádobyhrdinou z béčkového komiksu. Jak ostatně řekl Milan Knížák: „Pokud mám něco proti svému spolupracovníkovi, nebo svému šéfovi, tak mu to otevřeně sdělím a pokud je to opravdu závažné, tak s tím jdu na policii, ale amatérsky fízlovat, to je pod úroveň normálního člověka.“
Dnes Michálek tvrdí, že celou dobu usiloval odhalit korupci. Co když byly jeho motivy zcela jiné? Co když chtěl své spolupracovníky vydírat? Dělal to z vlastní iniciativy nebo stojí někdo v pozadí? A vůbec, není celého jeho počínání morálně úchylné? Opravdu máme nekriticky věřit panu Michálkovi? Na základě čeho bychom tak měli činit? Na základě jeho prohlášení? Co když to jen zloděj křičí, chyťte zloděje? Tyto a další, podobné otázky by měla média klást panu Michálkovi na místo nekritického obdivu a adorace.
Matěj Trávníček
Polobůh Heger zasahuje
Tak předně a jen pro ujasnění. Cigarety existují, protože je lidé chtějí. Kdyby lidi nechtěli kouřit, nikomu by se cigarety nevyplatilo vyrábět. Výrobci by zkrachovali a cigarety by přestaly existovat. (Podobně jako jiné dnes již zapomenuté výrobky.) Lidé je však kupovat chtějí a díky tomu má spousta lidí práci a živé své rodiny, ale to jen tak na okraj.
Matěj Trávníček
Jiná volba, stejné bahno
Jedním z argumentů zastánců přímé volby bylo i to, že její zavedení přinese celému procesu výběru hlavy státu důstojnost. Již necelý týden před druhým kolem volby však vidíme, že něco takového se stalo jen stěží. Z původních 8 obyvatel vily, ke kterým castingová agentura Nejvyšší správní soud přiřadil ještě paní Janu, zbyli jen 2. A ve vile přituhuje.
Matěj Trávníček
Pane Okamuro, tohle jste už vážně přehnal
Poté, co vyřkl několik přinejmenším kontroverzních názorů a našel v sobě tu nekonečnou drzost napsat knihu s názvem „Umění vládnout“, objevil kandidát na prezidenta a člověk s názorem na cokoli, Tomio Okamura nové dno. Tvrdí, že komunismus je nejdemokratičtější systém, a na svém blogu dokonce píše: „To, že je někdo komunista nikdy nevylučuje, že je demokrat.“
Matěj Trávníček
Jsem student a jsem pro školné!
Debata o případném zavedení školného postrádá jeden zcela zásadní rozměr. A sice rozměr morální. Základní otázka totiž nezní v duchu Hamletovského dilematu: „Mít či nemít školné?“ Nýbrž: „Kdo by měl platit za studium na vysoké škole?“
Matěj Trávníček
Příliš krátká paměť Bohuslava Sobotky
Tak a už je to tady zase. Obstrukce. Opozice se snaží vládní většině znesnadnit přijetí reformních zákonů. Za pozitivní lze spatřovat, že na rozdíl od tolik idealizované I. republiky a tolik zbytečně nenáviděného habsburského mocnářství zatím poslanci nepřistoupili k fyzickým konfrontacím ani nezahájili proces demolování vybavení dolní komory parlamentu.
Matěj Trávníček
Děkujeme, odcházíme – No tak běžte
Lékaři říkají, že se jim jinde povede lépe. Třeba v Německu na ně určitě čekají s otevřenou náručí. Jazykové bariéry pro lékaře nepochybně nejsou problémem. Bezesporu plynně ovládají hned několik světových jazyků. A určitě nabízejí tamní nemocnice dostatek volných pracovních míst. Čeští lékaři se zkrátka stanou vymodlenou spásou západoevropského zdravotnictví. Myslím, že ne.
Matěj Trávníček
Demonstrace proti svobodným volbám
To jsme to dopracovali, chtělo by se říci. Před 21 lety jsme demonstrovali za svobodné volby, dneska demonstrujeme proti nim. Paušalizace sice nepřesná, ale do jisté míry symbolická. Asi si říkáte: „Co to mele? Kdeže se demonstrovalo proti svobodným volbám? U nás? Co je to za blbost?“ Pravda, možná jsem měl začít postupně od začátku. Tak tedy...
Matěj Trávníček
ČSSD porušuje Bohumínské usnesení už dávno!
Včera se rozhořel spor mezi brněnským primátorem Onderkou a hejtmanem Moravskoslezského kraje Palasem. Pánové se přou o to, zda by ČSSD měla spolupracovat s KSČM, nebo zda by měla takovouto spolupráci zcela odmítnout. Ve hře tak není údajně nic menšího než revize bájného Bohumínského usnesení ČSSD.
Matěj Trávníček
Ozbrojené pěsti strany přímé demokracie
Věci veřejné si s oblibou za své jméno doplňují přídomek strana přímé demokracie. Pravděpodobně proto, aby lidé vůbec věděli, že se jedná o politickou stranu a ne o spolek nudistů, či vyznavačů swingers party. Co je však nebezpečnější, program strany a chování jejich čelných představitelů je v mnoha ohledech extrémistické a antisystémové.
Matěj Trávníček
Rathovize v akci aneb David Rath nemá strop
Drzost Davida Ratha nezná mezí. Největší český demagog provedl další ze svých „spanilých“ kousků. Do nemocnic vlastněných Středočeským krajem nechal nainstalovat LCD televizory, které to zblbnutí přehrávají Rathovu předvolební propagandu. Inspiraci David Rath tentokráte hledal nejspíše v nějaké zemi s totalitním nebo minimálně autoritativním režimem, právě v nich totiž zpravidla rozhlas a televize celé hodiny vysílají chvalozpěvy na vládu, případně haní opozici. Jenom doufejme, že zařízení pouze vysílají a nikoli i natáčejí, tak jak tomu bylo v případě „televizorů“ z Orwellova proslulého románu 1984.
Matěj Trávníček
Paroubkovy hnojomety
Petr Nečas není volebním lídrem ODS ještě ani týden a už je pod přímou palbou Lidového domu. Na tom by nebylo nic tak zvláštního, kdyby se jednalo o kampaň založenou na argumentech a programu a nikoli na dehonestujících atacích s jediným cílem, s cílem Nečase očernit a zničit jeho dlouholetou pověst „Pana Čistého“.
Matěj Trávníček
Paroubek a královna Koloběžka
Ministr „nepolitické“ vlády „nestranický odborník“ Martin Pecina míří na kandidátku ČSSD. Pražští socialisté Pecinovu kandidaturu na pozici lídra v hlavním městě schválili včera, zítra má vše ještě posvětit ÚVV ČSSD. Jiří Paroubek tak porušil další z politických dohod. A premiér Fischer vytáhl z rukávu další ze svých nemastných neslaných prohlášení. Vláda tak již delší dobu praktikuje strategii, „kdo nic nedělá, nic nezkazí“.
Matěj Trávníček
TOP09: Nová strana plná starých lidovců
Pokládal jsem za samozřejmé, že voliči TOP09 si jsou vědomi a znají minulost předních představitelů TOP09, a to alespoň těch nejvýraznějších. Mýlil jsem se, byl jsem příliš naivní. Včera jsem totiž náhodou narazil a měl tu příležitost si s voliči TOP09 pokecat o politice.
Matěj Trávníček
Kocábům appeasement
Tak jsem dnes sledoval na Primě diskusi mezi ministrem Kocábem a předsedou KSČM Filipem. Lehká váha politického amatéra proti těžké váze ostříleného harcovníka. Vojtěch Filip se mistrně vykrucoval a Michael Kocáb se ho v podstatě snažil přesvědčit, aby si komunisté změnili název. K čemu by to ale bylo?
Matěj Trávníček
Nobelovka pro Obamu? To si snad děláte „zadnici“!
Tak nám dnes a celému světu bylo sděleno, že letošní Nobelovu cenu za mír získal Barack Hussein Obama. Oficiální zdůvodnění tohoto kroku: Cena je udělena za výjimečné úsilí o posílení světové diplomacie a spolupráce mezi národy. Poloficiálně se pak mluví o tom, že cena souvisí s Obamovou snahou zbavit svět jaderných zbraní. Neoficiálně se lze domnívat, že udělení ceny je snahou zastavit Obmův prudký propad popularity poté, co znárodnil např. GM, některé velké banky a další důležité podniky a co započal revoluční reformu zdravotnictví.
Matěj Trávníček
Pryč s politiky, kteří by pro hlas nechali potratit vlastní ženu
V posledních dnech snad není pro tuto zem i pro všechny z nás důležitějších zpráv než těch, které se týkají „Janotova balíčku“. Tedy souboru legislativních opatření, který by měl zajistit rozpočtový deficit na „přijatelné“ úrovni a stabilizovat pro následující rok veřejné finance tak, aby mohl být přijat rozpočet na následující rok. V opačném případě hrozí rozpočtové provizorium, které tvrdě dolehne zejména na rozpočty místních samospráv, krajů a sociálně nejslabších domácností. Nejsem ekonom a ekonomii ani nestuduji, celá věc má však nejenom ekonomický, ale i politický rozměr a k tomu bych se prostřednictvím tohoto blogu chtěl vyjádřit.
Matěj Trávníček
Paroubkův veletoč
Snad každý dnes musel zaznamenat, že se dnes ve Sněmovně něco stalo, či přesněji nestalo. Situace se zdá býti na první pohled nepřehledná, budoucnost nejistá, příčiny neznámé.
Matěj Trávníček
Co to zas Paroubek vymyslel?
Tak včera z ČSSD, přímo z úst nejvyšších, od samotného nositele poslání od vyšší bytosti, Jiřího Paroubka zaznělo, že ČSSD nevstoupí po volbách do vládní koalice s KSČM a že tak dodrží své Bohumínské usnesení. Jiří Paroubek taktéž vyloučil povolební spolupráci s ODS. Na těchto do jisté míry protichůdných a zároveň velice problematických prohlášení je podstatná celá řada věcí, které se na první pohled mohou jevit jako nepatrné detaily. Při bližším zkoumání však staví výroky Jiřího Paroubka buďto do kontextu politické science fiction, nebo do žánru film noir.
Matěj Trávníček
Křišťálově čisté financování ČSSD
Se zájmem jsem si v dnešní Mladé frontě přečetl, článek věnovaný financování předvolební kampaně. A úplně na konci jsem narazil na zajímavé informace, které novinářům sdělil šéf volebního štábu ČSSD Jaroslav Tvrdík. Pan Tvrdík tvrdí, že jeho straně dosud nikdo nepřispěl více než 250 000 Kč a dále sdělil, že v tuto chvíli socialisté nemají žádného většího sponzora. Doslova „Nám nikdo milióny nedává.“ Na první pohled nic zajímavého. Ale skutečně jen na první pohled.
Matěj Trávníček
Jiří Paroubek – zase o krůček blíže Ahmadinežádovi
Včera se Jiří Paroubek přirovnal k obětem nacismu a komunismu. Dnes nejprve napadl konfederaci politických vězňů a její předsedkyni, která se proti jeho slovům ohradila. Následně označil svá slova za mediální spekulaci. A nakonec řekl, že vlastně nic neřekl, a že se přesto omlouvá. Za co se vlastně Jiří Paroubek omluvil? A tímhle to má skončit?
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 52
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2235x
Politolog, I. místopředseda Mladých konzervativců, člen Mensy ČR a České společnosti pro politické vědy. Živí se prací v oboru a věří, že i politologové by se neměli bát říkat svůj názor. Své názory by však neměli zaměňovat za vědecké poznatky. Specializuje se na volební studia a zejména pak volební systémy. Na tomto blogu prezentuje výhradně své soukromé názory.